Jiskřička toulavá (sms 31.1.2010)

 

“Jiskřička toulavá, štěstíčko vrtkavé,

 

má mysl hloubavá, žádné trumfy v rukávě.

 

Má mysl hloubavá, nějak to v ní houstne,

 

dedukcí vše stáhnout donaha, co ty, ty nesmrtelný chrouste?

 

 

 

 
 

Na mezi (sms 8.3.2010)

 

“Mraky plují po obloze, sluníčko prosvítá mezi,

 

“je hezky” říkám si v leže, ležím a sním na krásné mezi.

 

Čarokrásné sny o lepším příští, sny o nekonečné lásce,

 

myšlenky jenom ze mě pryští, pomalu usínám a je mi sladce!”

 

 

 

 

 

 

Mosty (sms so 20.6.2009)

 

"Kdyby se dalo snadně žít z pocitů ironie,

kdyby smutek a samota dokázaly stavět mosty k srdcím druhých lidí,

tak by to nebyla taková utopie

a neměli bychom nikdy pocit, že nám něco opravdu chybí.

 

Pokud by smutek uměl stavět mosty k druhým,

mohl bych si postavit mosty větší než Nuselák,

postavil bych je však nad zemí ,aximálně jeden metr,

to abych ve chvílích úzkosti nespadl docela na čumák

a nezbyl na mě Černý Petr."

 

 

 

    Následující básnička patří mezi to nejlepší, co se mi zatím povedlo, dal jsem si záležet! Proč zrovna cesta do Londýna? V Londýně byla na dovolený moje kamarádka Monika, které taky moc děkuju za podporu při psaní; těší mě, když někdo projeví nadšení pro moje psaní:-)

 

Vyražte do Londýna! (sms 2.7.09)

 

"Zapomeňte na problémy a vyražte třeba do Londýna.

Je pravda, že život je jako jedno minový pole... říkám si: "Ty vole, co když tě někde na cestě čeká neodpálená mina?"

Ale to chce být v pohodě, vždyť život není jen samá katastrofa a neštěstí:

sluníčko pěkně svítí, děti si venku hrajou...

fakt je, že je to někdy zkouška vostrá a dojde i na pěsti.

 

Ale berte to v pohodě.

..

Je pravda, že život je někdy jako neurodný pole... říkám si "ty vole, co když nikdy nic nesklidíš a všude bude jen hnusná hlína"

to chce být v pohodě a vyrazit třeba do Londýna!:-)"

 

 

 

    Když jsem psal tuhle báseň, byl jsem v kině. Do kina chodím rád a často. Pamatuju si že ten den mi zkraje nebylo moc dobře, ale potom se to změnilo a vidíte vznikl z toho hotový kon-cert:-)

 

Cert (sms 15.7.2009)

 

"Tvářím se jako čert

a zlobím jako nezbedný andílek,

proměním každý song v pěkný žert,

to proto, že ve mně plápolá čertův ohýnek...

...a když se nudím, pak pod kotel přidám pár dalších polínek,

to aby bylo všude veselo a vše se proměnilo v hotový kon-Cert:-)"

 

 

Všechna moudrost světa (sms 7.11.09)

„Napadlo mě, že bych shromáždil všechna moudra světa,

mám doma totiž ještě jeden šuplík volnej,

potom bych byl moudrostí samá věta,

věřte- nevěřte, verbálně bych bych zcela nezdolnej!

 

Sokrates by mi byl příkladem

a já bych to nakonec dotáhnul na kazatele na ulici,

podával bych vše s pečlivým výkladem,

a kázal bych a kázal, dokud by mě někdo nevzal lopatou po palici:-)“

 

 

Pokrok (sms 12.12.2009)

 

„Pokrok na každém kroku, nebo ne?

a všude samej chaos raz dva,

píšu a hlavně, že se mi to rýmuje,

to zas bude veršíků squadra.

 

Smích v kině, jedna nepozorná duše, coca cola v klíně, zůstalo jen to brčko v puse!

Všude samej pokrok,

lidi ve spěchu,

nehnou se od svého konzumu ani na krok,

a to dělá neplechu.

 

Smích v kině, jedna nepozorná duše, coca cola v klíně, zůstalo jen to brčko v puse!

Pokrok..., v klíně pokrok,

coca cola všude...

    mokrej rozkrok.”

 

 

 

-----

 

 

ROČNÍ OBDOBÍ 2009

 

    A jak to bylo v roce 2009 s ročními obdobími, o tom pojednávají některé s následujících veršů. Počasí, sluníčko, vichřice a o tom jak jsem to prožíval...:-)

 

(LEDEN, ÚNOR)

 

Sněhová vločka (sms so 31.1. 2009)

 

"Sněhová vločka vyniká proti modrému nebi

a zima škemrá přede dveřmi našich kožichů,

život se zdá teď krásný "že by?",

to zrovna ve chvílích kdy zrovna nešplháme do vrchu

.

Sněhová vločka se na zemi ve sníh mění

a život její má teď nový smysl,

propadám teď krásnému snění...

...o věcech plných naděje zaplavujících mou mysl!"

 

 

(BŘEZEN)

 

Příchod jara (původně sms 17.3.09)

 

"Dnešek je stále plný neblahé zinmí moci

a příroda sluníčko nevyčarovala,

přečekejme ještě další tři noci,

to až v pátek po poledni bude první zastávka jara!

 

Nedělejme si ale naděje,

jaro se třebas opozdí,

v přírodě jsou teď jen bahnité šlépěje,

ten kdo za městem pár kroků udělal- ten už ví svý.

 

(2) Jaro mě drtí svou netečností,

slunce ne a ne ukázat svou pravou tvář,

ctěnému ročnímu období by prospělo více ctnosti,

kdyby se venku přeci jen objevila tolik hřejivá sluneční zář..."

 

 

Jarní slunce (sms stř 18.3.09)

 

"Moje duše roztává pod hřejivými paprsky jarního slunce,

jedu zrovna z terapie,

chci si ho teď užít do poslední unce,

dokud mě dočista nenabije.

 

Západ se blíží a slunce zas výjde zítra ráno,

tma mezitím vše pohltí, vše se jen ve stíny promění

a z otisků ze slunce zbyde jen hrozinko málo."

 

 

(DUBEN)

Hledá se jaro (sms 11.4. 09)

 

"UPOZORNÉNÍ! Hledá se jaro;

léto se mu teďko chlubí... ze zimy se teď léto hned vyklubalo,

je to rozptýlení pro toho, co se v zimě nudí.

UPOZORNĚNÍ! Hledá se jaro; není to pokus banální,

to, jak se léto hnedky vyklubalo, svědčí, že jde o oteplování globální!"

 

 

(KVĚTEN, ČERVEN)

"Květnová" (sms ut 19.5.09)

 

"Slunce teď jasně září na modrém nebi

a poslední mraky pozbývají svou předešlou dominanci,

počasí se z oblačného na jasné mění,

má duše i mé srdce se topí v již tolik známé romanci.

 

V mé duši romantika vzniká nová šance,

v mém těle sílí vášeň,

před realitou tak utíkám do spalujícího tance

nebo vždycky napíšu nějakou šílenou báseň!"

 

 

 

(ŘÍJEN)

Brzká zima (sms 14.10.09)

 

"Zima nás dostala dříve než- li se léto dokázalo rozloučit,

šestnáct stupňů rozdílu za jediný týden!

každá další vrstva obleku nás dočista zahřeje,

vždyť venku už to není žádná výheň!

 

Pět stupňů nad nulou je maximální teplota

i kroupy se znenadání přihlásily ke slovu,

asi mě přepadne dočasná slepota,

jestli budu u nás hledat tropické teploty někde na lovu.

 

Teplota klesá níž stupen po stupni, bod po bodu,

hudba zimní moci láme rekordy,

má to ale jednu výhodu,

to že zas příroda vyloudí zas nové akordy."

 

 

 

----

 

 

Nikdy mi moc nešlo projevovat dostatečně spontánně své emoce a i k tomu se našlo pár rýmovaček:-)

 

Nevybouřená emoce (sms 16.10.09)

 

"Napětím se ničí zdravé buňky v těle,

stane se že nevybouřená emoce zevnitř zavolá,

mám chuť říct ať jdou všichni do pr...,

už nedělejte ze mě vo...!

 

Mám výborný vztah k etiketě a jsem docela slušnej hoch,

-doufám že to nebude mít život jepičí-

nechci aby se ze mě stal neznaboh,

to všechno zlé pošlu do pí...!

 

Chce to pokoru, cit, neříkat každé hospodě paj...,

hodně cvičit a mít zdravého ducha v těle,

cožpak jsem nějakej haj...,

víte co? běžte všichni do prdele!" 🙂

 

 

“Podpultové zboží” (sms 26.9.09)

 

“Být stále sám sebou jako by se stávalo podpultovým zbožím,málokdo si to může dovolit,

horkostí tváří a nevybitých emocí tak takhle rychle shořím,

měl bych ten svůj ventil čas od času povolit.

 

To je život člověka, který hned umí vidět pravdu druhých

a sám sebe potírá,

poznáte podle tváří rudých,

svou pravdu totiž často nevnímá”

 

 

 

    V církevním prostředí jsem si užil dost, a k následujícímu mě inspirovalo několik věcí. Hlavně ale to, že je potřeba žít vyváženě a nic nepřehánět, v tomto případě to nepřehánět s vírou a jakousi náboženskostí.

 

 

Život je duchovní už tím že je lidský (29.6.2009)

 

"Mít v životě vyváženost, to se vždycky vyplatí,

opakem je často nemoc; zlá moc, která tě jistojistě polapí.

Žij duchovně a přesto světsky... neměj pochyby, vždycky si uchovej dětský úsměv

a pamatuj!

že život je duchovní už tím, že je lidský."

 

 

 

Ruka (sms 24.10.09)

 

„Znám velmi mocnou zbraň,

zbraň, která nám je temnou nocí i dnem,

zbraň co dokáže udělat v srdci šrám,

ale i zbraň co dokáže vytrhnout srdce z těla ven.

 

Je to lidská ruka, která udeří i pohladí

a třeba ten kdo v úder rukou nevěří,

ten si s ranou pěstí potom těžko poradí.

 

Toužím po krásném bílém dni plném pohlazení

a těsném objetí, toužím po lásce a úctě,

po intimních chvilkách plných dojetí.“

 

 

 

"Sluníčko si tyká s mrazem (sms leden 2007)

 

"Venku si sluníčko tyká s mrazem a já jedu autobusem do práce,

cesta utíká pomalým rázem a krásné počasí sbírá ovace.

Do práce se ne zrovna těším, práce bude rozhodně dost,

závidím teď venku pěším, jejich chůzi pro radost.

Venku si sluníčko tyká s mrazem, tentokrát jedu z práce domů,

cesta vede křížem krážem, nikde ani blesk, ani stopa po hromu."

 

 

 

 

Zkouška z filosofie (leden 2004)

 

"Vloni druhák, letos druhák, kdo by z toho nebyl chudák,

Chce to uspět u zkoušky!

Patristika, scholastika, to je ale pěkná štika,

kapr, candát, sumec,

aby nebyl všemu šrumec.

Gott, Hůlka či Petr Muk,

už to vidím- zkouška „ani muk“!

Pomůže mi písnička?

A kdo mě ji naučí?

Rozum mi snad postačí…

A co ta slavná empirie?

To mám ale v hlavě zmatek,

Dám si kytku- jako ke dni matek.

Ach ta Sophie, ta nešťastná filosophie!

Scholastika, patristika, to je ale šlamatika,

kapr, candát, sumec, aby nebyl všemu šrumec!

Zkouška „ani muk“,

ťuk , ťuk…

…dále! "

 

 

 

Cesta do Jizerských hor (sms prosinec 2006)

 

"Čtyři vlaky mě tam svezly,

průvodčí se taky smál,

neb v Liberce mi vlak málem odjel,

protože stál opodál.

Stálo mě to mnoho kaček,

knížku jsem si do ruky vzal,

před Turnovem jsem se trochu začet,

z okna jsem se nedíval."

 

 

 

Diskotéka (sms-ky leden, únor 2007)

 

"Diskotéka, to je dlouhý příběh od deseti do čtyř hodin ráno,

pro kluky a holky smělý výběh, do ranních hodin úplně narváno.

Diskotéka to je přeci story, krásné holky jsou s klukama na place,

není zvykem říkat sorry, když se zrovna nesbírají ovace.

 

    Často tančím v plném rytmu, málokdo mi zcela stačí,

nechce to však tlačit na pilu, chce to lehkost ptačí.

 

(2) To zas byla velká túra, nejprve kolo a pak diskotéka,

vydal jsem se na Smíchov do Futura, pot ze mne dosud stéká.

Diskotéka byla plná rytmu a melodie, no prostě nevšední zábava,

plynulo vše jak plyne moravská Dyje nebo česká Vltava.

 

    Zdrhnul jsem pak před půlnocí, na tramvaj jsem pospíchal,

bylo mi pak vidět z očí, že jsem plíce zcela zadýchal.

Tramvaj jsem pak změnil ve vlak, cestoval jsem jako ďas

, doma mě čekala postel, přišel spánku čas.“

 

(3) Na diskotéce je řevu dost,

chce to ženu, k ní růži, zazpívat jí píseň, protože je pěkná kost.

Pro dlouhou chvíli si se slovy hraju lehce,

pán, hrad, muž, stroj, předseda i soudce.

A stále je tu dlouhá chvíle k znavení,

město, moře, kuře, stavení."

 

 

Vánoční (sms vánoce 2006)

 

"Zvuk zvonu se šíří vzduchem lehkostí ryby ve vodě, vánoční vůně všude hýří

a lidé se smějí v dobré pohodě jak opilí netopýři.

Moji kamarádi kapři si vyměnili místo v kádi,

koukají a ví, že život je zas v háji,

to je jejich trpké deja vu.

Zvuk zvonu se šíří vzduchem lehkostí ryby ve vodě, vánoční vůně všude hýří

a lidé se smějí v dobré pohodě jak opilí netopýři.

 

 

------

 

 

Kladno (původně sms leden 2007)

 

"Na Kladno si často myslím, je tam jedna bytost blízká,

nedělám si problém s listím, ani s bleskem, který blýská.

To město znám jen z perspektivy nebe, když jsem letěl ze Španělska,

nahoře to asi pěkně zebe a pád dolů by byla realita dosti těžká.

 

(2) Na Kladno si často myslím, mé myšlenky se opět řítí na severozápad od Prahy,

nedělám si problém s listím, a to ani i když vane vítr neblahý.

To město znám už nejen z nebe, teď nelítám nikde v oblacích,

začínám být plný sebe a normální, zdá se mi, a prozatím žiju hlavně ze státních dotací."

 

 

 

Samota (sms 18.12.09)

 

„Znáte samotu?- taková ta věc v izolaci,

bez druhých jste v životě nešťastný a slepý, jdete po hmatu....

jako byste neměli ani vlastní oči.

Je to nepřítomnost života, duše nemůže správně dýchat,

je to srdce němota a potom, že se do života člověka nemáme míchat.

 

Prý, že jednou skončíme v pekle...

a co když je peklo právě stav na tomto světě,

vždyť pekelná trýzeň a bolest se zde táhnou často vlekle,

a věřte mi,