Pohlednice z budoucnosti

Chceme-li něco změnit, ať už u sebe, nebo u druhých lidí, potřebujeme ze všeho nejdřív jasně zformulovaný cíl:

Čeho vlastně chceme dosáhnout? Jak má vypadat žádoucí cílový stav?

Jakmile ukážeme na přitažlivý cíl, rozum přestane přemítat, kterou cestou se dát, ale začne usilovně přemýšlet, jak se tam dostane.

Ani cíle, které si klademe v osobním životě, často nejsou příliš přitažlivé. Pokud si dám za cíl do dvou měsíců zhubnout o 5 kg, možná to ve mně nějaké emoce vyvolá, ale spíš ty negativní.

Jak tedy vytvořit atraktivní cíl? Zkuste si ho namalovat. Pošlete sami sobě pohlednici z budoucnosti!fitko

Koučovací technika je jednoduchá: vezměte si kartičku bílého papíru velikosti pohlednice a barevné pastelky nebo fixy. Pak si představte, že jste se přenesli do budoucnosti, která následuje poté, co jste úspěšně provedli zamýšlenou změnu a dosáhli jste kýženého výsledku. Jak to tam vypadá? Jak vidíte sami sebe? Co vidíte kolem sebe? Jak se tam cítíte? Co vidíte, slyšíte, cítíte uvnitř? 

Teď si představte, že vaše „budoucí já“ posílá pohlednici vašemu „současnému já“, jako kdyby mu posílalo pozdrav z nějaké fantastické dovolené: „Je to tady super! Určitě sem přijeď!“

Namalujte přední stranu pohlednice. Co na ní bude, aby to vaše „současné já“ nadchlo k tomu, okamžitě se vydat na cestu? Popusťte uzdu své kreativitě a prostě malujte, co vás zrovna napadá, co v duchu vidíte, co cítíte. 

Až to budete mít, dejte si chvíli pauzu. Pak na druhou stranu kartičky popište slovy, co na pohlednici vidíte, co znázorňuje.

Výsledné dílo pak noste s sebou v kapse nebo v peněžence, čas od času ho vytáhněte a znovu se na něj podívejte. Už se těšíte, až tam budete?

Pokud bych opravdu chtěla zhubnout, moje pohlednice z budoucnosti by vypadala třeba takhle: Momentka z pláže – bílý písek, azurově modré moře, obloha bez mráčku. Na pláži já: štíhlá, opálená, atraktivní. Stojím po kotníky ve vodě v nových červených bikinách, chystám se skočit do vln. Září ze mě pohoda a sebevědomí. V zádech cítím obdivné pohledy všech mužů okolo.

A jak by vypadala ta vaše?“

Jako koučové chceme dávat našemu podvědomí jasné obrazy. VAK otázky, respektive otázky na to co vidíme (V), slyšíme (A), cítíme (K) vychází z předpokladu, že člověk má tři základní reprezentační systémy. Pokud například informace překládáte do obrázku, máte převažující reprezentační systém vizuální (pokračování příště).

Váš průvodce Honza Tesař, terapeut a kouč osobního rozvoje

s využitím článku od koučky a lektorky Irmy Bohoňkové

Profile photo of Honza

Honza

Osobní kouč a konzultant

Komentáře